wersja do wydruku

Podpora překladů

Informace o podpoře překladů polské literatury najdete na stránkách
Institutu knihy v Krakově
 
Výběr z knih vydaných s podporou Polského institutu v Praze
 
Wiesław A. Lasocki: Medvěd Wojtek od Monte Cassina
 
Baobab, 2016, překlad Lucie Zakopalová, ilustrace Jan Bajtlik
 
Příběh z druhé světové války vyprávěný dětskému čtenáři čerpá ze skutečných událostí a je doprovázen nápaditou grafikou a ilustrací. Hlavním hrdinou je medvídě, které našlo svůj domov u polské jednotky na Blízkém východě. Společně s vojáky pak Wojtek, tak vojáci medvěda pojmenovali, putoval vojenskými kolonami mezi tábory v Íránu, Iráku a Palestině, než se v Alexandrii nalodili k cestě do Evropy. V Itálii se Wojtek dokonce zapojil do bojových akcí. A když válka skončila? Všichni se vrací domů a Wojtek se ocitl v Edinburghu, kde v místní zoo už zůstal. Příběh medvěda Wojtka doplňuje krátké vyprávění vojáků, dobové fotografie a mapka s úkoly.
 


Chtěli jsme být svobodní. Příběhy z Varšavského povstání 1944.

Občanské sdružení PANT/Edice Moderní dějiny, 2015. Ed. Maciej Ruczaj.
 
Antologie reportáží a esejů výrazných osobností současné polské literatury a žurnalistiky vznikla speciálně pro českého čtenáře a představuje Varšavské povstání z roku 1944 z méně obvyklých úhlů pohledu: téměř zapomenutých osudů obyvatel čtvrti Wola, kteří jako první okusili význam Hitlerova rozkazu „Varšava má zmizet z povrchu zemského“; vzpomínek belgického ženisty ve službách nechvalně proslulé divize SS Dirlewanger; příběhů varšavských žen – povstalkyň, civilistek, matek; poválečných peripetií Varšavanů, kteří se vrátili do města proměněného na moře sutin.
V knize nechybí uvedení do historických souvislostí ani filozofické zamyšlení nad smyslem neúspěšného boje. Texty doprovází DVD s unikátním snímkem Varšavské povstání. Film, na němž se podíleli známí režiséři Jan Komasa a Władysław Pasikowski, kombinuje autentické restaurované záběry s fiktivním příběhem dvou kameramanů, kteří na pokyn velení Zemské armády zaznamenávají každodenní život bojujícího města.
 


Pavel Trojan: Průvodce na cesty POLSKO
 
Freytag-Berndt, 2015.
 
V prestižním vydavatelství zaměřujícím se na bedekry a mapy vychází obsáhlý a v mnohém novátorský více než třísetstránkový turistický průvodce, který na českém knižním trhu dlouhou dobu chyběl.
 
Kniha, která vznikla ve spolupráci s Polským institutem v Praze, samozřejmě popisuje nejdůležitější památky a přírodní zajímavosti v Polsku, k nim však připojuje i nejmodernější architekturu, lokální kulinářské rozdíly, nejdůležitější festivaly, neobvyklé hotely či restaurace a v neposlední řadě také upozorňuje na místa historicky spjatá se zeměmi Koruny české.
 
Kromě obsáhlého praktického úvodu je kniha českého polonisty Pavla Trojana rozdělena do 16 kapitol podle vojvodství a obsahuje přílohu ve formě mapy celého Polska. Průvodce vychází v tištěné i mobilní verzi.
 


Tadeusz Gajcy: Zády opřen o věčnost
Ed. Maciej Ruczaj
Překlad: Josef Mlejnek
 
V roce 2014, kdy jsme si připomněli 70. výročí Varšavského povstání, vyšel útlý výbor z veršů Tadeusze Gajcyho - jedné z nejvýznamnějších postav polské poezie 20. století, který zahynul v povstání ve věku dvaadvaceti let. Básně doprovázejí unikátní fotografie, které poskytlo Muzeum Varšavského povstání. Knihu, o jejíž grafické ztvárnění se postaralo studio MAKE*detail, si můžete přečít či prolistovat i online: zde.
 


Jagellonské dědictví. Kapitoly z dějin středovýchodní Evropy
Ed. Maciej Ruczaj
 
Historie polsko-litevské unie, státu mnoha národů, kultur a vyznání sjednocených pod žezlem rodu Jagellonců, odkrývá před českým čtenářem téměř neznámé politické a kulturní souvislosti, které dodnes výrazně ovlivňují náš region. Stát Poláků a Litevců, ale také Ukrajinců, Bělorusů, Židů či Tatarů určoval podobu středovýchodní Evropy od konce čtrnáctého do konce osmnáctého století. Eseje renomovaných historiků sledují jeho vývoj vedoucí až ke vzniku zřízení popisovaného jako monarchisticko-republikánské, nebo dokonce jako šlechtická demokracie - unikátního středoevropského příspěvku k dějinám politického myšlení. Poukazují rovněž na přítomnost jagellonského odkazu v současném polském, litevském či ukrajinském kontextu, a odhalují tak nečekaně souvislý příběh spojující šlechtické sněmy a protikomunistické hnutí Solidarita nebo polsko-litevskou Lublinskou unii a proces evropské integrace. Z polštiny a ukrajinštiny přeložili Rita Kindlerová, Josef Mlejnek, Tereza Pogodová, Lucie Szymanowská, Lucie Zakopalová. Knihu lze zakoupit na www.cdk.cz.
 
Vydání knihy podpořil Polský institut v Praze a PKN Orlen
 


Antologie současné polské poezie
Nakladatel: Fra 2011
Rok vydání: 2011  
 
Autoři antologie: Justyna Bargielska, Tadeusz Dąbrowski, Jacek Dehnel, Julia Fiedorczuk, Szczepan Kopyt, Bartosz Konstrat, Piotr Macierzyński, Joanna Mueller, Edward Pasewicz, Marta Podgórnik, Krzysztof Siwczyk, Wojciech Wencel.
 
Přeložili Renata Putzlacher, Barbora Gregorová, Lucie Zakopalová, Lucie Szymanowská, Michael Alexa,  Jiří Červenka, Jan Faber, Jaroslav Šubrt, Jan Jeništa, Michael Alexa.
 
"Současná polská poezie svým způsobem připomíná všežravá zvířata, v jejichž žaludku najdeme staré pneumatiky, plechovky, lana a další náhodné předměty. Můžeme-li básnický proces přirovnat k trávení, pak je nová polská poezie schopná pozřít (a zároveň vyloučit) všechno, představuje se čtenáři jako druh bezedného archivu skutečnosti. Nutnost uspořádat tento archiv je úkolem pro autora i pro čtenáře."
 
Z úvodu Grzegorze Jankowicze
 


István Kovács: Pilsudski... Katyň... Solidarita... Klíčové pojmy polských dějin 20. století. (tłum. z węgierskiego Jiří Januška, wyd. Barrister)
 
„Kniha Piłsudski... Katyň... Solidarita... je zcela racionálně napsaným vyprávěním o událostech zdánlivě iracionálních. O Piłsudského prapodivných osudech a činech, díky nimž vznikl moderní polský stát. O brutalitě komunistického režimu, jež se projevila v Katyni a stala se úhelným kamenem Polské lidové republiky. Zdaleka však ne kamenem přivázaným na krk porobeného polského národa. O dělnickém hnutí „Solidarita“, které přivodilo pád všech, kdo podle vlastního tvrzení vládli jménem dělnické třídy a pro její dobro. Především je však kniha Piłsudski... Katyň... Solidarita... knihou o nás. O nás všech, kdo nevěří v dějinný determinismus, věří však v sílu determinovaných, odhodlaných jednotlivců či národů.“
Z předmluvy Macieje Szymanowského, ředitele Polského institutu v Praze
 


čtyři polské hry (mini-antologia polskiego dramatu współczesnego)
 
Helmut Kajzar - Další díl (KaDeWe)
Małgorzata Sikorska-Miszczuk - Smrt Člověka-Veverky (Śmierć Człowieka-Wiewiórki)
Dorota Masłowská - Mezi náma dobrý (Między nami dobrze jest)
Michał Walczak - Amazonie
 
Výběr čtyř polských her představuje (současnou) dramatickou tvorbu renomovaných i u nás dosud neznámých autorů. Ukazuje některé tendence současné ceněné polské dramatiky, která se kriticky a neotřele vyrovnává především s polskou identitou, pamětí a současností; přinášíme je v překladech Báry Gregorové (Masłowská), Jiřího Vondráčka (Walczak) a Lukáše Jiřičky (Kajzar, Sikorska-Miszczuk). Výběr doplňuje doslov polských teatrologů Małgorzaty Sugiery a Mateusze Borowského, který hry zasazuje do širšího historického a kritického kontext.
 


Ze země pana Nikoho. Zbigniew Herbert / Jan Zahradníček: dva středoevropští básníci tváři v tvář totalitě (nakladatelství Dokořán 2008)
 
překlad: Miroslav Červenka, Jiří Červenka, Vlasta Dvořáčková, Miloš Doležal
úvod a výbor: Josef Mlejnek, Maciej Ruczaj
 

"Zbigniewa Herberta a Jana Zahradníčka přes všechny myslitelné rozdíly spojuje přímo "spřízněnost volbou", již představuje schopnost seizmického vnímání světa v ohrožení, a to - lze-li to tak říci z první ruky. Ohrožení čím? Kým? Totalitou, totalitním myšlením? Odkud se ale totalita vzala? Ve světě, v člověku? Poezii Herberta ani Zahradníčka nelze redukovat jen na pouhou odpověď na politickou situaci jejich doby ani ji v podobném smyslu ploše aktualizovat. Řeč jejich veršů míří na rozdíl od "černé pěny" propagandy přímo k metafyzické podstatě rozpínajícího se zla. Vrací jazyku jeho věrnost realitě právě ve svém prorockém volání, které nepozbylo nic ze své platnosti a naléhavosti ani v blátě postmoderní, a v našem případě také posttotalitní "oblevy" (z úvodu Josefa Mlejnka)



Mrtvé body.
Antologie poezie Na Divoko (1994 – 2003)

 
Z polského originálu Martwe punkty. Antologia poezji „Na Dziko“ (1994-2003) přeložil Jan Faber. Výběr: Dariusz Pawelec. Ilustrace: PIO - Piotr Kaliński.
 
Antologie básní mladých slezských básníků ze skupiny Na Dziko – Na divoko vyšla v nakladatelství Protimluv za podpory Polského institutu v Praze.
 
Skupina Na Dziko – Na divoko je jedním ze zajímavějších fenoménů polské poezie devadesátých let. Do skupiny patřili mj. Wojciech Brzoska, Bartłomiej Majzel, Maciej Mielecki, Marta Podgórnik a Krzysztof Siwczyk. Většinou se jedná o mladší, ale přítom už renomované tvůrce s rozsáhlou publikační činností. Básně některých z nich byly už překládány do cizích jazyků, včetně češtiny a slovenštiny.
 
Pro poezii skupiny Na divoko je typické pevné zakořenění v krajině a hovorové řeči Slezska. Je to poezie všedního dne a všedních událostí, psaná jednoduchou, mluvenou řečí, kterou však prostupuje všudypřítomnost smrti a akutně pociťované pomíjivosti. Básníci chápou báseň jako onen „mrtvý bod“, v němž „smrt pózuje fotografovi“, „momentku“ zachycující  proces „odcházení a umírání“.