wersja do wydruku

Hymna, státní znak a vlajka

Národní hymna
 
Polská hymna vznikla v italském Reggiu mezi 16. a 19. červencem 1797. Rok poté, co samostatné Polsko zmizelo z mapy Evropy se naděje Poláků upíraly na Francii, která měla být spojencem v boji za znovuzískání samostatnosti. Autor hymny Józef Wybicki napsal tuto píseň u příležitosti slavnostního rozloučení s vojáky polských legií generála Dąbrowského, které tehdy bojovaly v Itálii jako součást Napoleonovy armády. Vznikla tedy původně jako Píseň polských legií. Tehdy také byla poprvé zpívána (pravděpodobně svým autorem) na populární lidovou melodii. Pochod byl adaptován na melodii lidového mazurku z regionu Podlasie a okamžitě se ujal díky šťastnému spojení prvků proroctví s vojenskými elementy. Tuto vojenskou píseň v roce 1926 Sejm Polské republiky ustanovil polskou státní hymnou.
 
Oba rukopisy textu (z archivu Józefa Wybického i legionářského archivu) se za druhé světové války ztratily. V roce 1978 bylo v rodišti Józefa Wybického, Będomině u Kościerzyny, otevřeno Muzeum národní hymny.
 
Autor: Józef Wybicki
Hudba: lidová melodie
 
Bílý orel – polský státní symbol
 
Polský státní znak tvoří bílý orel ve zlaté koruně na červeném pozadí. Podle pověsti se tři bratři, Lech, Čech a Rus, prodírali hlubokými lesy a hledali místo, kde by se mohli usadit. Náhle se před nimi objevil pahorek, na němž na osamoceném dubu uviděli orlí hnízdo. Když při západu slunce orel rozprostřel svá křídla na pozadí červeného nebe, Lech v úžasu prohásil: „Toho bílého orla přijímám za znak svého lidu, kolem dubu postavím své hradiště a podle orlího hnízda ho nazvu Hnězdno.“ (Hnězdno - Gniezno - je považováno za historicky první hlavní město Polska). I historici potvrzují, že orel je symbolem spjatým s polskou státností téměř od jejích prvopočátků. Objevuje se už na mincích z počátku 11. století a oficiálně byl jako symbol celého státu poprvé použit v roce 1295.
 
2. května – Den státní vlajky Polské republiky
 
Polská státní vlajka je odvozena od barev státního znaku: bílé a červené. První použití těchto barev jako národního symbolu je spojeno s datem 3. května 1792, tedy s oslavami výročí první polské ústavy, kterou parlament přijal o rok dříve. Svátek 3. května byl během komunismu zakázan. Každoročně tak musely den předtím (po skončení Svátku práce) všechny vlajky zmizet z veřejných prostranství, aby nepřipomínaly předválečnou tradici. Proto v součastnosti právě 2. května slaví Poláci Den státní vlajky Polské republiky. Díky nedávnému usnesení Sejmu je možné státní znak a vlajku vyvěšovat nejen během svátků a slavností, ale kdykoliv, samozřejmě pod podmínkou, že se tak stane s patřičnou úctou.